Rozdíl mezi větami
„Musím jít běhat.“
a
„Chci jít běhat.“
není jen stylistický.
Je to rozdíl v tom, jak náš mozek situaci vyhodnotí –
a jak na ni následně zareaguje.
Slovo musím mozek obvykle spojuje s tlakem.
S povinností.
S něčím, co je potřeba splnit, i když se nám nechce.
Takové formulace aktivují systémy spojené s kontrolou a regulací chování v podmínkách omezení. Mozek musí sladit to, co bychom si přáli, s tím, co „je třeba“. A to stojí energii.
Jinými slovy:
když si opakujeme musím, náš mozek často pracuje proti vlastní preferenci.
Naopak formulace chci (nebo chtěl/a bych) mění rámec celé situace.
To, co děláme, není interpretováno jako donucení, ale jako volba.
A právě vnímání volby souvisí s aktivací systémů motivace, které se podílejí na očekávání odměny a pocitu smysluplnosti jednání.
Nejde o pozitivní myšlení.
Jde o neurobiologii motivace.
Výzkumy v oblasti self-determination theory (Deci & Ryan, 2000) dlouhodobě ukazují, že chování, které vnímáme jako autonomně zvolené, je:
- udržitelnější v čase,
- spojeno s menším stresem,
- a vede k vyšší míře vnitřní spokojenosti.
Rozdíl mezi musím a chci tedy není jen v tom, jak o věcech mluvíme.
Je v tom, zda mozek interpretuje jednání jako tlak, nebo jako směr.
Zajímavé je, že změna formulace nemusí popírat realitu.
Mnoho věcí v životě skutečně dělat „musíme“.
Přesto můžeme pracovat s tím, jak je mentálně rámujeme.
Například:
- Musím jít do práce.
→ Chci jít do práce, protože potřebuji příjem. - Musím se postarat o rodiče.
→ Chci se o ně postarat, protože jsou pro mě důležití.
Realita zůstává stejná.
Mění se však vztah k ní.
Mozek tak přestává reagovat na situaci jako na hrozbu
a začíná ji zpracovávat jako součást vlastního rozhodnutí.
Jazyk, který používáme, tedy není jen popisem reality.
Je také způsobem, jak ji v mozku vytváříme.
Poznámka ke zdrojům
Principy autonomie a jejich vliv na motivaci a prožívání dlouhodobě popisuje teorie sebedeterminace (Self-Determination Theory; Deci & Ryan, 2000; Ryan & Deci, 2017). Vnímání volby a smysluplnosti jednání souvisí také s aktivitou mozkových systémů zapojených do zpracování odměny a motivace (Murayama et al., 2015).
Literatura
Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2000).
The “what” and “why” of goal pursuits: Human needs and the self-determination of behavior.
Psychological Inquiry, 11(4), 227–268.
https://doi.org/10.1207/S15327965PLI1104_01
Ryan, R. M., & Deci, E. L. (2017).
Self-determination theory: Basic psychological needs in motivation, development, and wellness.
New York, NY: Guilford Press.
Murayama, K., Matsumoto, M., Izuma, K., & Matsumoto, K. (2015).
Neural basis of the undermining effect of monetary reward on intrinsic motivation.
Proceedings of the National Academy of Sciences, 112(7), 2020–2025. https://doi.org/10.1073/pnas.1418417112