Blog

Někdy se náročným situacím vyhýbáme, protože na ně opravdu nemáme sílu. A někdy je vyhýbání způsob, jak se chránit. To je důležité respektovat. Zároveň ale platí, že když se dlouhodobě a bez podpory vyhýbáme každému nepohodlí, může se ...

Telefon je plný kontaktů. Během dne přicházejí zprávy, odpovědi, domluvy, krátká potvrzení, smajlíky, hlasové zprávy, fotky, připomínky. S někým řešíme práci, s někým rodinu, s někým běžné drobnosti dne. Jsme s lidmi ve spojení téměř pořád.

Každý člověk přichází s jiným příběhem. Někdo řeší vztah. Někdo práci. Někdo dlouhodobou únavu. Někdo rozhodnutí, ke kterému se nemůže odhodlat. Někdo péči o blízkého. Někdo pocit, že už dlouho jen funguje. Na první pohled jsou to ...

Na dovolenou si nebalíme jen věci. Balíme si i představy. Jak budeme odpočívat. Co všechno stihneme. Jak nám bude. Co se konečně uvolní. A právě tam někdy vzniká tiché napětí: že regenerace přijde jen tehdy, když všechno vyjde podle plánu.

Nebolí jen to, že nepřijde rada. Bolí i to, když přijde příliš rychle. Ještě jsme ani nestačili říct, co nás tíží, a už slyšíme, co bychom měli udělat. Jak se na situaci podívat lépe. Jak se uklidnit. Jak se posunout dál. Přitom ...

Rozdíl mezi větami „Musím jít běhat.“ a „Chci jít běhat.“ není jen stylistický. Je to rozdíl v tom, jak náš mozek situaci vyhodnotí – a jak na ni následně zareaguje. Slovo musím mozek obvykle spojuje s tlakem. S povinností. S ...

Přichází večer domů z práce. Stejná únava jako jindy. Stejný den, který se ničím nevymykal. Když odemyká dveře, zaslechne z otevřeného okna sousedů brnkání kytary. Ne čisté. Ne dokonalé. Spíš váhavé, občas falešné. A právě tyhle ...

To, že si při pohybu „odpočine hlava“, není metafora. Je to neurobiologický fakt. Mozek pracuje v různých režimech. Když sedíme a přemýšlíme, velkou část jeho kapacity zabírá plánování, hodnocení, kontrola a přemílání. Když se ...

Většina lidí by bez dlouhého přemýšlení odpověděla, že „nechci“ je jednodušší. Nechci být unavená. Nechci být pod tlakem. Nechci dělat chyby. Nechci se cítit prázdně. Jsou to důležité informace. Ale mluví spíš o hranicích než o směru.

Existuje zvláštní paradox: lidé umí skvěle plnit zadání, ale neumí říct, co by chtěli sami od sebe. Ve škole se ptáme: „Co se po mně chce?“ „Jak to mám udělat správně?“ V práci: „Co je teď potřeba splnit?“ „Jak to má vypadat, aby to ...

Konec roku často nepřináší nové myšlenky. Spíš zesílí to, co už nějakou dobu běží na pozadí. Najednou je víc cítit únava, kterou se během roku dařilo obejít. Rozhodnutí, která se odkládala. Vztahy, ve kterých se rovnováha držela spíš ...